Jdi na navigaci Hlavné menu Jdi na navigaci horizontální

O autorce

pri_psani_knih.JPGŽivot je hra, která mne baví, protože člověk je přece hravý. A psychosomatika - ta je základem zdraví. A tak mne taky baví.

Jak jsem se k tomu dostala? Tak to jsem vám napsala.......  

Také v českém rozhladu Ostrava chtěli víc vdět, něco se o mne dozvědět.  Rozhovor zárí 2018. 

 

 

 


 

Život není peříčko (celý článek)

Že život peříčko není, vím snad od narození. Za bouřky noční můj život začíná. Tak to asi často nebývá... Tak to mi do vínku dali, možná se tomu smáli.

Těžký život na Zemi, nebo se to zdá jen mi? Dětství za moc nestálo a štěstí se nesmálo na mou dětskou duši. Místo lásky – bití. To nebylo k žití. Život nebyl žádný med, často spíše jako jed ve velkých dávkách podáván.

Jak jsem rostla, život šel, moc hezkého nenašel. Vítr odfouk štěstí chvíle, i to dítě roztomilé. Jedno mi však dětství dalo, kde se vzalo, tu se vzalo, dospěla jsem k názoru – nebudu stát v pozoru.

Příběh života mého, většinou velmi těžkého, mnoho kapitol má. Jednou z nich je moje máma, nešťastná, ač vdaná, přesto tak sama. Lásku pro mne neměla ani mého anděla. Zato slova nenávisti, stejně jako závisti z úst jí často pryštěla.

Otec tvrdou hlavu měl a s mámou si nerozuměl. Časté hádky i šarvátky. Proč spolu žili, proč spolu byli? 

Dnes už není tento svět místem, kde by kráčeli. Vrátili se někam, kam snad ani nechtěli? Tělo lidské odložili, do rakve je položili.

Já jim dávno odpustila, utrpení vypustila. Vzpomínky jsou bez emocí a já dneska bez nemocí. Tato doba těžká byla a já se z ní poučila.

Na výběr mi tehdy dali, medicínou neobstáli, operační sál není žádný bál. Komplikace mít či naučit se žít? Druhá cesta těžší je, kdo ví, kam mne zavede…

Dneska už vím, proč jsem tady. A rozdávám lidem rady, jak životem jít, co jíst a co pít. Jak myšlenky srovnat, s životem se porvat.

Život mnoho podob má, leckterá je tajemná. Víra omezuje lidi, ti pak špatně vidí na to, co se tady děje, provází ji beznaděje…

Pak se můžeš rybkou stát a nechat se nachytat. Můžeš mouchou býti, co si pavouk chytí do svých sítí. Můžeš být loutkou na provázku či položit si otázku, kdo je tady pánem? Přece já a ámen.

Dnes jsem holka tvrdá a na sebe hrdá. S rozjasněnou tváří, očima co září, touhou život žít a ne živořit.

Nejen o svém životě, též o lidské dobrotě napsala jsem knihy. Cyklus Síla myšlenky je čtivý a také roztomilý. Se selským rozumem, vtipem a humorem je vše psáno. Možná mi to bylo dáno.

Učím lidi jinak žít, v život se lépe mít. 

Dnes už vím, proč zde dlím. A co bylo? Dávno není. Vzpomínky jen zůstanou, než je větry odvanou, než je obklopí mlha a ukáže se zase duha.


Antonie Krzemieňová


 

Využijte registraci a nechte se informovat o novinkách

:
:
Zapomněli jste heslo
Registrovat

dnes je: 20.6.2019

meniny má: Valéria

podrobný kalendář

webygroup

063095

ÚvodÚvodní stránka